Monteblanco

ℹ️

Říše Monteblanco Republika Monteblanco Verze 1.15/1.16 Státní zřízení totalitaristická říše Status uznaný stát Datum založení 18. 12. 2019 (říše) 17. 11. 2020 (republika) Důvod založení Odtržení od Eraxusu (republika) Datum zániku 9. 10. 2020 (říše) Důvod zániku Připojení k Eraxusu (říše) Souřadnice x:832 z:-2088 Motto „Pro národ budu pracovat lépe a radostněji!“ Hlavní město Weissberg Vůdce I. Nadik (18. 12. 2019 – 16. 2. 2021) II. Stepi7 (od 16. 2. 2021) Doprava A0 železnice Biomy ice plains spikes Organizace OMN 14/4/2024 1:02:47 · Š · E · R

	Tento článek byl označen jako neobjektivní.
	Může obsahovat bělohorskou propagandu.

Lore

Zrození

Weißradechau, to je název osady, která zde existuje téměř celé století v zasněžených krajinách na severní straně Velkého rybníku. U moci kmene Horacius, který obýval osadu Weißradechau a její přilehlé okolí, byl Horác. Byl to divoký zemědělský kmen, jejichž kamenné a později ocelové motyčky byly symbolem zhouby a zkázy přilehlých kmenů, které byly kmenem Horacius terorizováni, znásilňováni a pleněni. Jejich posláním bylo obdělávat půdu, pěstovat plodiny, zejména chmel a ředkvičky, ze kterých si vyráběly chléb a pomazánky.

osada tehdejšího kmene Horacius

Jednou ale přišel do Weißradechau poutník. Byl vcelku jiný, než obyvatelé, neměl tak velký nos, ani ruce neustále založené na hrudi. Vlastně nebyl ani tak vysoký, přestože jeho hlas byl vyšší, než účty za procházky Tswillinem. Byl odděný v potrhaných kožešinách ledního medvěda, měl za sebou zřejmě dlouhou cestu, čemuž napovídal zakrvácený obličej sešlehaný severským větrem v kombinaci s mikrokrystalky ledu, které s sebou vítr nese od vzdálených ledových krů. Říkal si Nadik. Po příchodu se jej ujali hermafroditní příslušníci kmene Horacius a postarali se o jeho ošetření, opravu oděvu a nakrmení, za což jim je Nadik navždy vděčný. Po několika dnech přišel Nadika navštívit samotný náčelník kmene - Horác. Vyhrožoval Nadikovi smrtí, pokud zde nebude otročit, čemuž se Nadikovi nedařilo porozumět, proto vyzval Horáce na souboj na život a na smrt. Horác souhlasil, načež se Nadik odvážně zvedl z postele a se sevřenou pěstí se rozeběhl proti Horácovi. Nadik, s tělem atletického šampióna, sílou mistra bojových sportů, zarazil Horácovi jeho gigantický nos do lebky. Tím si Nadik vysloužil titul náčelníka kmene Horacius, čehož Nadik hrdě využil.

Základní kameny Weißbergu

Nadik a Mončičák vyfoceni při soukromé schůzce v Nadikově apartmánu

Náčelník Nadik vymyslel mistrovský plán, jak ukázat všem ze kmene Horacius civilizovaný způsob žití na vysoké úrovni. Proto vzal nejsilnější hermafroditní válečníky se svými motyčkami a vedl expedici na východ od Weißradechau, do plání ledových krů, kde vybudovali základní tábor. Nikdo, krom Nadika, netušil, že se právě podílí na budování jedné z nejmocnějších říší na světě. Za použití společných sil, kde Nadik "pouze" vedl celý projekt, postavili na vrcholcích nejvyšších krů kopulovité budovy. Místním dělníkům se nelíbilo, že se Nadik ani nedotkl práce, v tom se ale postavil Mončičák. Svou silou se nemohl rovnat ostatním dělníkům, byl ale o to inteligentnější a především lepší řečník, ale především byl plně loajální svému vůdci - Nadikovi. Mončičák začal pohotově vysvětlovat, že Nadik se nemůže namáhat, protože na svá bedra vzal to obrovské a těžké břemeno vedení, které je mnohem náročnější, než fyzická práce. Postupně se dělníci začali přiklánět na Mončičákovu stranu, až byli všichni přesvědčeni, že je dobře, že takto náročnou stavbu nemusí vést oni. Tak se Mončičák nepochybně zapsal do historie Říše Monteblanco.

Po vybudování dalších 3 kopulí a menších domků pro dělnictvo, se Nadik rozhodl, že může zdejší okolí prohlásit za vybudované město. Mezitím mu obchodní loď ze Tswillinu přivezla nejlepší možné textílie, ze kterých si u svých poddaných ve Weißradechau nechal ušít slavnostní uniformu. Skrze Mončičáka vyslal Nadik rozkaz, aby šlo dělnictvo těžit a přineslo mu dostatek materiálu pro rozvoj infrastruktury. Následně se spolu s Mončičákem vydali do Weißradechau, kde si vyzvedl svou uniformu a poté na náměstí měl proslov. Kmen nepoznal lepšího řečníka, než je Monteblanco, dokud neviděli mistrný projev Nadika. Nadik hlásal zaměstnání pro každého jednoho vesničana, což se v momentální situaci, kterou Nadik popsal jako hospodářskou krizi, velice hodilo všem jeho posluchačům. Sliboval změny ve společnosti, lepší život a především bezpečí před nájezdy monster, pokud se s ním vydají do krajů nového tábora. Spousta posluchačů se stala ihned Nadikovými přivrženci, avšak část byla stále proti Nadikovi, jelikož zavraždil Horáce. Rebélie byla potlačena ještě před jejím zrodem a všichni, kdo nesouhlasili byli na místě popraveni. Popravu vykonal sám Nadik svým rapírem, kterému říkal Propaganda. Po přivedení velké části populace do nové osady, svolal Nadik velký sraz na Bílém náměstí. Zde měl Nadik další proslov o prosperitě jeho lidu, nových pracovních možnostech a především lepším způsobu života, což vedlo k prohlášení nové osady za hlavní město velké Říše Monteblanco - Weißberg.

Jeden národ, jedna říše.

Hlavní město Říše Monteblanco - Weißberg

Říše Monteblanco rostla čím dál tim více. Do jeho končin přicházelo stále více lidí, mimojiné linuxes, PapuleX a Rifle_Na_Miru. Dělnictvo žije v domcích v samotném centru. Přes den se pracuje a v noci je zákaz vycházení z důvodu nebezpečí nájezdů monster. Komu se to nelíbí, je popraven. Horác a Ignác, potomci samotného náčelníka kmene Horacius, se začali čim dál tim více podílet na rozvoji ekonomiky tím, že v dolech nacházeli drahé kamení, ze kterého se později stalo hlavní platidlo. Horác ostatní dělníky nejraději motivoval svou oblíbenou frází "Pro národ budu pracovat lépe a radostněji.", což evidentně zafungovalo. Bohužel, Horác s Ignácem byli zavražděni, když se vraceli z dolů. Podle Mončičákových proslovů je zabil sebevražedný atentátník z krajů nedalekého Namjohnu, který se začal čim dál tim více rozpínat v okolí Říše Monteblanco. Nadik proto na počest obětí hrozné události pojmenoval po dvou nejpracovitějších občanech nově vybudované mosty a hlavně Horácův citát "Pro národ budu pracovat lépe a radostněji" prohlásil za hlavní motto státu.