Monteblanco: Porovnání verzí

|nazev = Říše Monteblanco<br>Republika Monteblanco

|verze = [[Mineland 1.15/1.16|1.15/1.16]]

Weißradechau, to je název osady, která zde existuje téměř celé století v zasněžených krajinách na severní straně Velkého rybníku. U moci kmene Horacius, který obýval osadu Weißradechau a její přilehlé okolí, byl Horác. Byl to divoký zemědělský kmen, jejichž kamenné a později ocelové motyčky byly symbolem zhouby a zkázy přilehlých kmenů, které byly kmenem Horacius terorizováni, znásilňováni a pleněni. Jejich posláním bylo obdělávat půdu, pěstovat plodiny, zejména chmel a řetkvičkyředkvičky, ze kterých si vyráběly chléb a pomazánky. [[Soubor:Monteblanco weißradechau.png|náhled|vlevo|osada tehdejšího kmene Horacius]]

Jednou ale přišel do Weißradechau poutník. Byl vcelku jiný, než obyvatelé, neměl tak velký nos, ani ruce neustále založené na hrudi. Vlastně nebyl ani tak vysoký, přestože jeho hlas byl vyšší, než účty za procházky Tswillinem. Byl oděnýodděný v potrhaných kožešinách ledního medvěda, měl za sebou zřejmě dlouhou cestu, čemuž napovídal zakrvácený obličej sešlehaný severským větrem v kombinaci s mikrokrystalky ledu, které s sebou vítr nese od vzdálených ledových krů. Říkal si Nadik. Po příchodu se jej ujali hermafroditní příslušníci kmene Horacius a postarali se o jeho ošetření, opravu oděvu a nakrmení, za což jim je Nadik navždy vděčný. Po několika dnech přišel Nadika navštívit samotný náčelník kmene - Horác. Vyhrožoval Nadikovi smrtí, pokud zde nebude otročit, čemuž se Nadikovi nedařilo porozumět, proto vyzval Horáce na souboj na život a na smrt. Horác souhlasil, načež se Nadik odvážně zvedl z postele a se sevřenou pěstí se rozeběhl proti Horácovi. Nadik, s tělem atletického šampióna, sílou mistra bojových sportů, zarazil Horácovi jeho gigantický nos do lebky. Tím si Nadik vysloužil titul náčelníka kmene Horacius, čehož Nadik hrdě využil.

Říše Monteblanco rostla čím dál tim více. Do jeho končin přicházelo stále více lidí, mimojiné linuxes, PapuleX a Rifle_Na_Miru. Dělnictvo žije v domcích v samotném centru. Přes den se pracuje a v noci je zákaz vycházení z důvodu nebezpečí protinájezdů monstrůmmonster. Komu se to nelíbí, je popraven. Horác a Ignác, potomci samotného náčelníka kmene Horacius, se začali čim dál tim více podílet na rozvoji ekonomiky tím, že v dolech nacházeli drahé kamení, ze kterého se později stalo hlavní platidlo. Horác ostatní dělníky nejraději motivoval svou oblíbenou frází '''"Pro národ budu pracovat lépe a radostněji."''', což evidentně zafungovalo. Bohužel, Horác s Ignácem byli zavražděni, když se vraceli z dolů. Podle Mončičákových proslovů je zabil sebevražedný atentátník z krajů nedalekého Namjohnu, který se začal čim dál tim více rozpínat v okolí Říše Monteblanco. Nadik proto na počest obětí hrozné události pojmenoval po dvou nejpracovitějších občanech nově vybudované mosty a hlavně prohlásil Horácův citát "Pro národ budu pracovat lépe a radostněji." prohlásil za hlavní motto státu.