Mecharie: Porovnání verzí

[[Mecharijská obchodní společnost]] utvořila kombinované flotily z parníků a plachetnic. Do jejího čela jmenoval Triarchát zaslouženě ostříleného kapitána [[Majo84321]]. Stálo před ním hned několik úkolů. Znovu zkontaktovat bývalé kolonie, zajistit zpět dominanci nad zanedbanými provinciemi a navázat nové obchodní styky s předválečnými partnery. Nové parníky naprosto dominovaly v jakékoliv sérii šarvátek, které jej na moři čekaly. Velmi rychle nalezli nepřátele Mecharie bílou vlajku a až na výjimky se podařilo bývalé provincie dostat pod kontrolu, stejně jako obchodní cesty. Při trasách do vzdálenějších kolonií však začala obchodní společnost pociťovat problémy se zásobováním. Poškozené lodě se vystavovaly zbytečnému riziku a muselo se dělat více rutinních oprav po cestě. Tyto opravy zdržovaly a ohrožovaly flotilu a bylo na čase s tím něco udělat. Nabízel se agrikulturní stát [[Sharlam]], který [[Majo84321]] při mořeplavbě objevil. V porovnání s Mecharií primitivnější civilizace, která však byla zvyklá na nehostinné prostředí pouště. Navzdory tropickým horkům byli suslimové schopní kultivovat a efektivně zavlažovat půdu, čímž si získali nadbytek potravy a každoročně plnili sýpky. Ačkoliv si Mecharie vystačila s vlastní produkcí jídla, neuškodilo nakoupit v [[Sharlam|Sharlamu]] koberce, mozaiku, indigo, či koření. Příhodné umístění [[Sharlam|Sharlamu]] bylo jiskrou pro vyjednání stavby námořní pevnosti [[Mecharijská obchodní společnost|mecharijské obchodní společnosti]], [[Kogstadt]]. Tato pevnost sloužila k údržbě lodí a obchodu s místními suslimy.

 

 

Ačkoliv se začalo Mecharii v zámoří dařit, na domácí sféře musela neustále držet hlídku na hranicích s Nihiturií. Tamní val, který rozděloval [[Dudopolis]] a táhnul se až k [[Arletický kraj|Arletickému kraji]], byl opětovně pokoušen sousedním státem. Podkopávat, přelézat, ba dokonce zničit. Nespokojení běženci z Nihiturie dělali vše pro to, aby mohli opustit východ Domoviny. Častá hlášení o raněných a zabitých mecharijských vojácích nenechala Triarchát klidným a proto požádali o pomoc někoho, kdo má s nihiturijci bohaté zkušenosti, guvernéra [[Arletický kraj|Arletického kraje]], [[MrFrolda|MrFroldu]]. Po důkladném zmapování oblasti se [[MrFrolda|Frolda]] jasně rozhodl zrekonstruovat starou strážní věž a zakomponovat ji do stavby nové pohraniční pevnosti, kterou pojmenoval [[Lusiadna]]. Pevnost byla novým opěrným bodem v oblasti. Posílená hlídka valu si nebrala žádné servítky při obraně a její brutalita se brzy zapsala do paměti všech, co chtěli pokoušet štěstí.